Psychedelické účinky má celá řada chemikálií a rostlin. Uvádím ty nejpoužívanější společně s dávkováním pro dospělého člověka průměrné velikosti. Dávka rovněž závisí na vytčeném cíli. V prvním sloupci jsou dávky dostatečné pro otevření transcendentního světa, popisovaného v této příručce (blogu), nezkušenému člověku. Ve druhém jsou uvedeny dávky, které mohou být užity jedincem zkušenějším nebo účastníky skupinové sese.
LSD 200-500 mikrogramů 100-200 mikrogramů
Meskalin 600-800 miligramů 300-500 miligramů
Psilocybin 40-60 miligramů 20-30 miligramů
Doba nástupu účinku látek podaných ústně na lačný žaludek je přibližně 20-30minut u LSD a psilocybinu, a jednu až dvě hodiny u meskalinu. Doba trvání sese se běžně pohybuje od 8 do 10 hodin u LSD a meskalinu, a od 5 do 6 hodin u psilocybinu. Dávka 50-60mg DMT (dimethyltryptamin), podaná injekčně do svalu, přináší zážitek odpovídající asi 500 mikrogr. LSD, ale trvá pouze 30 minut.
Někteří lidé před začátkem sese berou ještě jiné látky. Velmi úzkostní lidé si například mohou vzít asi o hodinu dříve dávku 30-40mg libria, aby se zklidnili a uvolnili. Pro vyvolání příjemné, euforické nálady lze vzít methedrin. Někdy, v případě značně nervózního člověka, je rozumné dávku rozdělit: např. zpočátku 200 mikro LSD, a dále "booster" dalších 200 mikro, když už se seznámí s některými účinky psychedelického stavu. Občas může dojít k nevolnosti, což jsou většinou psychické symptomy, indikující strach a měly by taky tak být chápány. Přesto, zvláště po požití semen povijnice nachové a peyotu, může být nevolnost fyziologického původu. Aby se zabránilo těmto účinkům, lze předem podávat látky jako mazerin, bonami, dramamin nebo tigan.
Jestliže se člověk během sese chytá opakovaně nějaké ego hry, je občas možné "zlomit stav" dávkou 50mg DMT, nebo 25g dexedrinu nebo methedrin. Takové dodatečné dávky mohou být ovšem podány s vědomím a souhlasem dotyčného.
Vyžaduje-li to vnější nebezpečí, účinky psychedelik lze zastavit thorazinem (100-200mg do svalu) nebo jiným fenothiazinovými trankvilizérů. Antidota by neměla být používána jenom proto, že se subjekt nebo průvodce jednoduše bojí. Místo toho by měly být čteny příslušné pasáže třetího barda.